Komise pro infrastrukturu a ŽP

Předseda: Mgr. Martin Kabrna, Ph.D.

Garant:Ludmila Holadová

Členové komise: Ing. Stanislav Štýs, DrSc., Ing. Pavel Sláma, Ing. Petr Urban, Vladimír Pátek, Ing. Jana Hladová

• Komise má širokou náplň, které odpovídá i početné a profesně pestré personální obsazení. Její práce se účastní 6 členů, kteří tematicky reprezentují celou problematiku péče o životní prostředí, a to ve sférách výzkumu, realizace, řízení a kontroly.
• Činnost komise vychází ze základní orientace zlepšovat životní prostředí, a to v souladu s krajinně ekologickými a zdravotně hygienickými hledisky – v kontextu se zásadami trvale udržitelného života na úrovni českého i evropského standardu.
• Komise se zabývá hlavně praktickými problémy, které v souvislostech s problematikou životního prostředí vznikají v rámci průmyslových a těžebních činností, energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství a lesnictví – a to v subsystémech ovzduší, vody, půdy, živých složek přírody a ekosystémů, rekultivace a revitalizace krajiny Severočeské hnědouhelné pánve.
• Výsledky činností komise a přijímané závěry uvádějí její členové do života v rámci svých profesních aktivit.

Plán činnosti komise na rok 2022
Zpráva o činnosti komise v roce 2021

Rekultivace a revitalizace krajiny

Oblast severozápadních Čech byla a stále je poznamenána dlouhodobou a v sedmdesátých až osmdesátých letech 20. století i velice intenzivní exploatací hnědého uhlí. Velkolomový způsob těžby hnědého uhlí společně se zakládáním vytěžených nadložních hmot do vnějších výsypek se výrazným způsobem „podepsal“ na krajině severozápadních Čech. Vznikla zde rozsáhlá neobydlená území bez potřebné územní infrastruktury. Ačkoliv se díky rekultivacím probíhajícím již od padesátých let 20. století daří obnovovat lesní porosty, zemědělské pozemky, vodní plochy i území pro ostatní využití (rekreace, sport apod.), samotná rekultivace nestačí a stále více je patrné, že bez následné revitalizace a resocializace narušených území se nepodaří obnovit krajinu se všemi jejími funkcemi.

Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje si tuto skutečnost plně uvědomuje a nástroje k dosažení revitalizace a resocializace rekultivované krajiny se staly jedněmi z klíčových priorit Globálního plánu revitalizace pánevních oblastí Severozápadních Čech (GPR). Za zásadní naplňování GPR lze považovat přijaté usnesení vlády č. 50/2002, kterým rozhodla o postupném vyčlenění 15 mld. Kč na účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území po dobu cca 10 let (krátkodobý cíl GPR).

V období do roku 1991 byla sice průběžně prováděna sanace a rekultivace, ale dle platné legislativy nemohla být tvořena finanční reserva na sanace a rekultivace. Hnědouhelné státní podniky vytvářely značné zisky, které byly odčerpávány do státního rozpočtu (např. Severočeské hnědouhelné doly koncern Most odvedly v letech 1980 – 1994 do státního rozpočtu přes 20 mld. Kč). Nevytvořená finanční reserva za období od zahájení těžby do termínu privatizace příslušných těžebních organizací (po odečtení do té doby již realizovaných sanačních a rekultivačních prací) představuje tzv. důlně - ekologickou zátěž = ekologickou škodu.

Na základě zpracování několika studií, které vyčíslily způsobené škody v rozmezí od 15,7 do 23 mld. Kč, vláda České republiky svým usnesením č. 50/2002 uznala potřebu řešení ekologických škod, které vznikly před privatizací hnědouhelných těžebních společností a před účinností novely zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a rozhodla o postupném vyčlenění částky 15 mld. Kč na účast státu na nákladech revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků ve vymezeném území Ústeckého kraje. Následným usnesením č. 189/2002 rozšířila vláda vymezené území o Karlovarský kraj a dalším klíčovým usnesením č. 272/2002 definovala, co rozumí ekologickou škodou a jaký soubor prací lze z 15 mld. Kč financovat.

Základním strategickým materiálem, který komplexně řeší revitalizaci území dotčeného těžbou hnědého uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji, je v roce 2003 zpracovaná „Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností“ (Koncepce). Tento materiál v sobě integruje souhrnné plány sanací a rekultivací, územní plány obcí i nové rozvojové aktivity. Tvoří rámec pro zpracování konkrétních sanačních a revitalizačních projektů. Zahrnuje všechny práce směřující k obnově dotčeného území, tj. ke znovuoživení rekultivované krajiny a jejího komerčního využití za účelem snižování míry nezaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst, rozvojem turistiky a cestovního ruchu.

Odstraňování ekologických škod je prostorově lokalizováno na vymezeném území Ústeckého a Karlovarského kraje, které je jednoznačně dáno rozsahem těžební činnosti státních hnědouhelných podniků v době před jejich privatizací a před účinností novely zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v roce 1991 (viz vládní usnesení č. 50/2002 a 189/2002). Celková rozloha správních území dotčených obcí řešených Koncepcí má rozlohu více než 1.370 km2, přičemž samotné vymezené dotčené území lomů, výsypek a dobývacích prostorů zaujímá rozlohu cca 485 km2. Celý proces byl původně v gesci Fondu národního majetku, po jeho zániku v roce 2005 přešla agenda na Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Procesní zásady a principy realizace programu jsou zakotveny ve „Směrnici meziresortní komise k řešení těžebně ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností". O úhradu nákladů na odstraňování ekologických škod mohou žádat hnědouhelné těžební společnosti, které vznikly privatizací bývalých státních podniků, případně státní podniky sanačního charakteru; dále pak dotčené obce a kraje. Předmětem podpory je nejen vlastní realizace rekultivačních a revitalizačních akcí, ale rovněž zpracování projektových dokumentací, na což však mají nárok pouze obce a kraje.

Vláda dosud svými usneseními uvolnila k čerpání částku 13,5 mld. Kč (první tranše usnesení vlády č. 50/2002 ve výši 3 mld. Kč, druhá tranše č. 1075/2004 ve výši 1,5 mld. Kč, třetí tranše č. 888/2005 ve výši 3 mld. Kč, čtvrtá tranše č. 637/2006 ve výši 3 mld. Kč a pátá tranše č. 624/2008) a průběžně kontroluje (usnesení vlády č. 888/2005) plnění programu. Poslední „Zprávu o čerpání finančních prostředků k řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji“ předloženou Ministerstvem průmyslu a obchodu projednala a schválila usnesením č. 931/2007 ze dne 22. 8. 2007.

Původní Koncepce z roku 2003 vyčíslila celkové rekultivační a revitalizační náklady na 17,762 mld. Kč, resp. na 18,650 mld. Kč (včetně nákladů na projektové dokumentace ve výši 5 % z celkových realizačních nákladů). Předpokládalo se, že v rámci vyhlašování veřejných soutěží dojde ke snížení projektových cen cca o 20 % a vládou vyčleněná částka 15 mld. Kč z privatizačních výnosů bude pro realizaci celé Koncepce dostačující. V roce 2007 byla zpracována 1. aktualizace Koncepce, která po celkové revizi a zařazení požadovaných projektů dospěla k celkovým nákladům ve výši téměř 24 mld. Kč. Tímto se vyčíslené náklady na revitalizaci území blíží původním odhadům z roku 2001, kdy však vypočítané náklady byly vztaženy pouze na sanace a rekultivace bez revitalizačních opatření.

Jelikož v počátečních letech čerpání 15 mld. Kč byly realizovány především sanačně-rekultivační projekty, neboť obce a kraje nemohly samy být žadateli, činí podíl finančního objemu rekultivačních projektů ze všech dosud realizovaných akcí více než 80 %. Avšak u zbývajících projektů, které jsou v současné době ještě projektově připravovány a jejich realizace ještě nebyla zahájena, je tento poměr naprosto obrácený – revitalizační projekty představují cca 81 %. V součtu všech projektů, které meziresortní komise schválila od roku 2002 do konce roku 2008, je podíl revitalizací na úrovni cca 46 % z celkového objemu finančních prostředků. Nárůst revitalizačních projektů je také jedním z hlavních důvodů navýšení celkové potřeby finančních prostředků na komplexní revitalizaci krajiny severozápadních Čech.

Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje podnikla v roce 2008 další kroky k zajištění chybějících finančních prostředků.

Mgr. Martin Kabrna, Ing. Stanislav Štýs, odborník na rekultivaci a krajinnou ekologii