V loňském roce jsme oceňovali v rámci soutěže 4. ročníku Ceny Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost! Ceny hejtmana se účastnilo 43 subjektů z řad podnikatelského i veřejného sektoru, včetně škol a obcí. A kteří to byli? POJĎME SI KAŽDÉHO ÚČASTNÍKA POSTUPNĚ PŘEDSTAVIT.
Obrnické centrum sociálních služeb, příspěvková organizace
Centrum sociálních služeb je příspěvkovou organizací obce Obrnice u Mostu. Účelem zřízení organizace v říjnu 2012 bylo zabezpečení záležitostí v zájmu obce a jejich občanů, především uspokojování potřeb občanů v oblasti sociálních služeb.
Organizace OCSS, p.o. poskytuje celkem 4 sociální služby – Terénní programy „Spolu v ulicích“, Odborné soc. poradenství „Obrnická soc. poradna“, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež „Vulkán“ a sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi „Olivín“. Při pomáhání svým uživatelům jsou nejdůležitějšími partnery místní školka, škola, obecní úřad, další místní organizace (např. Duhovka) a za hranicemi obce především OSPOD, Magistrát města Mostu a ÚP v Mostě. V roce 2017 velmi úzce spolupracovali s místní ZŠ i MŠ. Obě školská zařízení jsou pro práci OCSS důležitá. Pomáhají si navzájem např. při zápisech nebo při řešení velmi problémových situací či výchovných problémech s konkrétními rodinami. Nabízejí ZŠ setkání s jejich pracovníky z terénu, kteří upozorňují žáky na problémové oblasti reálného života (dluhy, šikana, bezpečnost, kyberšikana, apod.). Spolupracují také s místním Integrovaným centrem volnočasových aktivit, kde se organizačně podílejí na kulturně společenských akcích konaných pod záštitou obce nebo je sami organizují (soutěže pro děti, sportovní turnaje, kulturní akce, přednášky pro veřejnost, apod.).
Zaměstnanci mají k dispozici a mohou využít jednotlivě i společně: čipovou kartu na sportovní a relaxační aktivity ve sportovních zařízeních, čipovou kartu do Aquadromu v Mostě, poukázky na masáže, předplatné do městského divadla v Mostě, jednou do roka společně absolvují sportovní odpoledne – turnaj v bowlingu a divadelní představení v Praze dle výběru zaměstnanců.
Zaměstnanci s ředitelkou organizace společně sestavují individuální vzdělávací plány, kde si stanovují oblasti, ve kterých se v daný rok chtějí zdokonalovat. Ředitelka v průběhu roku rozesílá vzdělávací nabídky, příp. schvaluje osobní výběr zaměstnance, který si vyhledal vhodný kurs sám. Každý rok jezdí zaměstnanci na stáže do podobných zařízení, jinak tomu nebylo ani v roce 2017. Zaměstnanci mají také možnost i exkurzí. Ve všech případech je zaměstnavatel nejen uvolní, ale proplatí i cestovní výdaje a stravné. Zaměstnanci absolvují 2x ročně evaluační rozhovor s ředitelkou, kde se mohou vyjádřit k nastavení organizace, k metodickému vedení a spokojenosti v zaměstnání obecně. Mohou se také podílet na nastavování chodu organizace a to prostřednictvím strategického plánu OCSS, který se každý rok sestavuje za aktivní účasti celého týmu OCSS.
V oblasti životního prostředí se organizace snaží především třídit odpad a vede k tomu i své uživatele, především mladé lidi v NZDM. Pro správnou a pravidelnou údržbu zeleně se pustili do spolupráce s ÚP v Mostě a přes projekt zaměstnali pomocnou pracovní sílu, která měla především za úkol starat se o zeleň (sekání trávy, zalévání zeleně, údržba zahrádky, apod.). Pro motivaci a podporu založili v zařízení NZDM zahrádku, kde učí své uživatele sázet a pečovat o zeleninu a ovoce.
Již v projektech na stavbu a rekonstrukci prostor byla maximálně zohledněna úspora energií a snížena energetická náročnost stavby i provozu. V provozu se snaží zachovat pravidla úspory, jako např. nastavení šetrného tisku a omezení tisku jen na skutečně potřebný počet (sledování kdo, co a kolik tiskne), oboustranný tisk, apod.
Za úspěch považují, že všichni uživatelé s nimi třídí odpad a při jejich aktivitách se společně učí zpracovávat ekologický odpad (výtvarné a rukodělné aktivity). V rukodělných aktivitách využívají „odpad“ – víčka, použitá CD, zbytky vosku, skořápky od ořechů, použité krabice od mléka, apod. Důkazem jsou vlastní výrobky uživatelů nebo výrobky na ukázku.
„Dovolte mi první část otázky trochu přeformulovat. Je společenská odpovědnost nedůležitá? Dávala by taková otázka vůbec smysl? Pokud se má ve společnosti opravdu něco změnit k lepšímu, je třeba jít nad rámec našich běžných činností a převzít spoluzodpovědnost za stav, ve kterém se společnost nachází. Věřím, že ti, kteří se rozhodli věnovat práci v sociálních službách, ale též ve veřejném sektoru obecně, vnímají společenskou odpovědnost jako zásadní motivaci pro své konkrétní aktivity.„
Bc. Zdeněk Masojídek